Kanárské ostrovy - Gran Canaria

Již tradičně jsme chtěli vyjet v zimě za teplem, lezením, netradiční přírodou, krásami dovolené – každý jak chce.
Téměř profesionál v oblasti cestovního ruchu, Vašík, pro nás našel levné letenky na Kanárské ostrovy. Po zjištění, že je tam jak pěkná příroda, tak zajímavé lezení, bylo rozhodnuto.
Nakonec se nás nasbíralo 12. Z organizačních důvodů jsme se rozdělili do tří skupinek po čtyřech lidech. A to: Kolda, Vlastík, Robert, Zdena Dostál -,- Jara, Vašek,  Velký Tom, Pavel -,- Peťa Ch. ,Tom, Libor Balík a Jitka Hrdličková ze Zlína (na poslední chvíli nahradila Liborova parťáka Karla Bělinu, který onemocněl a na nějž jsme se těšili).

Vše začalo v pátek 20. ledna ve 14 hodin v Hodoníně na nádraží; zde jsme se všichni v očekávání sešli. Vládla všeobecná radost, že se někam vyjíždí. My šikovnější jsme zvládli v Břeclavě pivko a v Bratislavě „rezeň“. Večer jsme odletěli a po půlnoci přistáli na letišti „Gran Canaria International“. Je parádně teploučko: 20°C. Rozhodli jsme, že půjčíme auta a v už 1:30 jsme se ubytovávali v hotelu „Monte Feliz“ poblíž letoviska San Augustin. Uvědomělí šli spát a zbylí ještě trošku „poseděli“, aby i ostatní „rezidenti“ hotelu poznali s kým mají tu čest.

Sobota 21.1.
Odolnější z nás si dávají ranní koupel v bazénu nebo v Atlantickém oceánu. Následně jdeme ovšem lézt. (Mimochodem – nedávno se na lezci.cz objevil velmi dobře napsaný článek o lezení na Kanárských ostrovech od Jirky S., kde jsme nalezli vše podstatné a potřebné, za což děkujeme. Vzhledem k tomu již dané informace nehodláme opakovat ;-).) V sobotu jsme tedy vybrali všichni oblast „Fataga“. Každý si tu našel tu svou cestu. Lezení se moc líbilo. V oblasti „Fataga“ je asi 100 cest – většinou střední obtížnosti; najde se však i převislý sektor s těžkými cestami. Osobně tomu z geomorfologického hlediska moc nerozumím, to se omlouvám – ono je lepší se nechat kolikrát překvapit kvalitou horniny na místě i bez vědeckého popisu. Po lezení jsme navštívili obchod, kde jsme vzali vše potřebné. Večer si dáváme tradiční pivko u „móře“. Následuje večerní festa...

Neděle 22.1.
 Jedeme všichni do oblasti „La Sorrueda“. Máme teplé počasí. Krásné údolíčko naší cesty dráždí oko lezce už z dálky. Svůj bonbónek z tamní lezecké bonboniéry si odnesl každý z nás. Vládne všeobecné nadšení z lezení a dnešního prožitého dne. Až večerní festa nás rozdělí na „tahouny“ a „spáče“.

Pondělí 23.1.
Tento den má většina lezecké volno; jedeme na výlet. Autem vyjíždíme na nejvyšší vrchol ostrova „Pico de Las Nieves“ – 1949 m n. m. Je mlha – jsme bez výhledu. Dalším cílem je zřejmě největší dominanta ostrova – „Roque nublo“ – nejznámější skalní věž. (PS: Koldova skupina si tu po horolezecku něco vylezla.) Další atrakci tohoto dne vybral Tom – významný vodopád, kde však bohužel netekla voda. Vše zachránila pláž s písečnými dunami v „Maspalomas“ – všem se líbila. Přitom obdivujeme okolní „míčata“. Při západu slunce si v místní hospůdce dáváme rybu... Večerní festa je samozřejmostí.

Úterý 24.1.
Jedeme všichni lozit opět do oblasti „La Sorrueda“, která nás nadchla. Výborně jsme si zalezli. Nasbírali jsme něco čísel – tedy – hurá domů, kde je pivko u moře – začíná večerní festa...

Středa 25.1.
Zkoušíme novou oblast „Ayagaures“. Je to nádherná oblast schovaná za přehradou. Jako by vysoustružené hrany a kouty nás doslova ohromily – např. Vašek prohlásil, že zde lezl nejhezčí cestu vůbec. Po návratu na hotel začíná večerní festa!

Čtvrtek 26.1.
Dnešní den nás rozdělil na tři skupiny.

Skupina Kolda, Libor, Velký Tom a Zdena jeli na výlet na západní pobřeží. Podnikli mnohakilometrový pochod na pláž a krajina, kterou viděli, se jim líbila. Byli velmi spokojeni s náplní dne.

Skupina Robert, Pavel, Vašek, Vlastík a Peťa navštívili dunovou pláž, kde se koupali, nakupovali „nezbytné věci“ a lenošili. Vašek vymyslel zábavu „sežer kolik chceš“ za 7,50 €, což si velmi pochvaloval.

Skupina Jara, Jitka a Malý Tom jela lézt do „Fatagy“, kde jsme měli ještě nějaké resty. V oblasti jsme sami – prožíváme krásný den ve skalách. Cestou zpět se zastavujeme na dunové pláži, otevíráme pivo při sledování západu slunce...

Po příjezdu na hotel nás všechny čeká závěrečná festa. Pochopitelně probíráme všechny zážitky, dostáváme se i k obecným problémům všehomíra...

PS: Po různých (často i) konspiračních teoriích, bylo pro mne zlatým hřebem večera Robertovo vyprávění o Finistu Jasném-Sokolovi, ruském bohatýru. To nemělo chybu.

Pátek 27.1.
Ráno se balíme a spěcháme na letiště. Naštěstí se neděje nic zvláštního a vše funguje podle plánu a hladce. Ve 13:15 odlétáme. Po příletu do Bratislavy nás čekal teplotní šok a návrat do reality. Místní MHD jsme se „dopravili“ na vlakové nádraží. Tam jsme si dali v putice rum, abychom nezpychli! Následně jedeme osobním vlakem do Kút, kde se naše cesty rozchází a končíme výlet na Kanárské ostrovy...

Tak zase za rok, přátelé...  Jara B.