V srpnu bylo dost deštivo. K tomu nějak nevycházel čas na Tatry. Tam to chce trochu víc času. Jeden víkend v druhé půli srpna s jevil tak , že by na Hochswabu mohlo být už v sobotu odpoledne jakž takž a v neděli hezky. Tatry měly předpověď mizernou. Už dlouho jsem měl zájem si vylézt c.Himmelsleiter kl. –V v jižní stěně Kleine Hochswabu.
Vyjeli jsme tedy v sobotu ráno za deště z Hodonína. Zbytečně brzo, celou cestu poprchalo. Pod Hochswabem sice nepršelo, což se okamžitě změnilo, když jsme nabalení vyrazili od auta.
Déšť rozložil naši morálku a půl hodině cesty v dešti a nějakém čekání v lese,“kdy to přejde“, následoval návrat k autu. Naštěstí kolem čtvrté se, tak jak pravila předpověď, vyčasilo. Bohužel, na chatě bylo plno, tak jsme museli přibalit stany a spacáky.
Kolem osmé večer jsme se byli nahoře v dolině. Dle ochlazení a jasné oblohy, šlo usuzovat na stálé počasí. Aspoň na další den.
Ráno bylo skutečně jasno. Já s Jarou jsme šli na zmíněnou c. Himmelsleiter na Kleiner Hochswab.
Wašek zjistil , že nemá přilbu , tak s Ivou šli na mou oblíbenou Waiblkante kl. IV-V na Edelspitze, s tím , že si na chatě Voisthallerhütte půjčí přilbu. Přilbu jim chatař ochotně zapůjčil, takže cestu bez problémů vylezli.
Já s Jarou jsme byli kolem půl deváté na nástupu Himmelsleiteru. Vzhledem k tomu, že Jara je podstatně rychlejší a já mám nějaké problémy s nohou, dohodli jsme se , že Jara poleze celou cestu na prvním a já , že za ním budu plandat na druhém konci. Několikrát jsem tohoto rozhodnutí litoval, ale z hlediska logistiky a času ,asi bylo nejlepší.
Cesta byla relativně dobře odjištěna, aspoň první tři délky, po polici. Nýty, hodiny. Nad policí byly nýty řidčeji, což nás orientačně poněkud zmátlo. Měli jsme tři náčrty této cesty, chvílema si dost rozporovaly. Nejhorší byl ten z „bergsteigeru“, daleko lepší byl z „Kletteratlasu“ od Kurta Schalla. Takže pátou a šestou délku jsme hledali poněkud „rozpačitě“.
V šesté délce nás „předešel“ horský vůdce s klientem. Tak rychle a s přehledem lézt jsem již dlouho nikoho neviděl. Holt chlapům z hor, se my návštěvníci hor málokdy můžeme rovnat. Kde jsou ty doby. Chlapík zmizel i s klientkou tak rychle, že si Jara , ani nestačil všimnout kama, že lezli. Poslední délky byly v pěkných „wasserrinne“, a po slabých pěti hodinách a deseti délkách jsme byli nahoře. Ještě šestihodinový sestup, s přestávkou na pivo na Voisthalerhütte na parkoviště a odjezd. Počasí vyšlo, v pondělí už tam zase pršelo.
Sepsal Pavel
Foto : Pavel , Wašek
Iva na Waiblkante.jpg 1024x768x16.7 Mio [360 KB] |
Jara na vrcholu, v pozadi Grosse Hochswab.jpg 1024x768x16.7 Mio [300 KB] |
Jara v predposledni delce - wasserrine.jpg 768x1024x16.7 Mio [308 KB] |
Jara v treti delce Himmelsleiteru.jpg 768x1024x16.7 Mio [295 KB] |
Na vrcholu Edelspitze, v pozadi jiz stena Hochswabu.jpg 768x1024x16.7 Mio [242 KB] |
Taboriste, v pozadi stena Hochswabu.jpg 1024x768x16.7 Mio [144 KB] |
U 5 standu.jpg 1024x768x16.7 Mio [315 KB] |
v horni casti steny.jpg 768x1024x16.7 Mio [325 KB] |