Letní  Tatry 8.8 - 11.8.2009

Na letní soustředění do Tater jsme vyráželi v sobotu ráno. Konkrétně jsme měli sraz ve Veselí nad Moravou u Hutníku ve 4:00, což odpovídalo budíčku před 3 hodinou ranní. /Bodejď by se nejelo brzo, ale dalo to přesvědčování./ Celkem nás jelo 8 lidí. Po několika menších zastávkách /čurali jsme často, a obvykle čekali na vykonání potřeby P.Č./ jsme se dostali až do Starého Smokovce, kde jsme ponechali auta u Jirky Čepila. Následoval výstup na Zbojnickou chatu, kde jsme měli zajištěno ubytování na následující dny. Jakmile jsme dorazili na chatu, bez zbytečného zdržování jsme přebalili batohy a vyrazili zdolávat tatranské vrcholy… /...dodal bych, že po rychlém nástupu následovala pomalejší střední pasáž a závěrečný hang někteří obtížně zvládali/

 Robert s Waškem se jali /krásný horolezecký výraz, budem používat častěji/ zdolat cestu,  Keleho pilier (Kele- Šuna) na Javoráky (po narovnání za V, ale osazené borháky), Iva s Jolčou nastoupily na levý pilíř na Streleckú vežu (kl. III-IV), totéž lezl  Kolda s Krejzym. /my jsme lezli první, a nebyt Krejzyho, tak bych dost bloudil/ Já s Pavlem jsme se vydali jen na Svišťový štít, protože jsem trochu přepálil nástup na chatu a nějaké lození se mnou nebylo jisté!

K večeři ze Svišťového jsme dorazili jako první a museli jsme ji pozdržet, aby i zbytek skupiny „Mlýnek“ měl teplou večeři. Po dobré večeři byla ještě zodpovězena záhada Waškových současných a minulých střevních problémů - ukázalo se, že za vším stojí špatně ošetřovaný Camel Bag. /Jakýsi záhadný bacil se mu usídlil v trubíčkách a při každém doušku se ochotně přesídlil do zažívacího systému, to jsou moderní vynálezy.../

Další den počasí nezklamalo a ukázalo nám přívětivou tvář. Za krásného slunečného dne jsme se opět vydali na lezení. Robert s Vaškem se vydali na Páleníčkův Čerešňový pilier na Širokou (kl.V),  Kolda s Krejzym na Motyku na Ostrý (kl.IV), Pavel a já spolu s Ivou a Jolčou na Keleho pilier. Po zdolání vrcholů, šla skupina odvážných smít špínu předešlých dnů do plesa, což bylo velmi osvěžující a dovolilo nám to dobře vychutnat domácí medicínu ve formě pálenek J. /zajímavé, že některé jsem nemusel moc přesvědčovat a jiné strhl až příklad. Jinak v plesech se koupat nesmí a zvláště pak smívat špína./

Den třetí už nám počasí tolik nepřálo. Od rána se po obloze honily černé mraky a vypadalo to na déšť.  Avšak to nemohlo zabránit, aby byl opět námi okupován Keleho pilier - konkrétně Krejzym a Koldou. Zbytek se vydal k Ostrému štítu,  kde si Robert s Waškem dali cestu Kučera - Oružinský "Jaskynky" (tzv. Motykova cesta cez jaskynky). Já, Pavel Iva a Jolča jsme vylezli Häberleinovu cestu, no spíš nějakou jeho variantu. Večer se nesl v duchu dopíjení zásob meducíny.

Poslední den bylo jasné, že počasí stojí na naší straně, dovolilo nám dojít k lanovce, ale pak už bylo nutné nasadit pláštěnky. Z plánu zajít se ještě někde okoupat sešlo kvůli zavřenému bazénu. /Což nás nakonec některé neodradilo od koupele přírodní - v Zelené vodě pri Movém Meste, méně odvážní si dali aspoň pivečko/

Z pozice nováčka hodnotím akci  jako zdařilou a už teď se těším na příští Tatry…

/To těší nejen mě, ale určitě i Waška, který letos Tatry zařizoval./

Povídání sepsal Petr Ch. , odbornou korekturu cest a vrcholů provedl Pavel Č.

a poznámky si dovolil v dobrém rozmaru připsat Kolda.

Fotili skoro všici, ale co je čí teda nevím.