Velký Kric, nebo též Velký Grýč, je 970 metrů vysoká hora u Handlové, okres Prievidza, takže jen 2 hodky autem z Veselí. Patří do pohoří Vtáčnik, kde se nachází oblíbené skaly Vtáčnik – Hrádok.
Hora je tvořena bazaltoidní andezitovou vyvřelinou, vzniklou
v pozdějším neocénu, miocénu,
přesněji v spodním sarmatu, no prostě před asi 13 miliony lety, kdy žhavé
magma vystoupilo téměř pod povrch země a zchládlo do dnešní podoby. Obrovská
energie skrytá v podzemí se projevuje teplem vycházejícím z trhliny
v Úzkém žlabu, ani za velkých mrazů vršek trhliny nezamrzá a vychází odtud
pára. Pokud vás to nadchlo a lačníte po dalších geologických pikantnostech,
navštivte
http://www.hkprometeus.sk/pages/spr_vkric.htm
Je tam i podrobný horolezecký průvodce.
Horolezecky je zajímavá 200 metrů vysoká východní stěna, která nabízí skoro 30 cest od 3 po 7, většina z nich má poctivé 3 až 4 délky a poskytuje pěkné lezení doslova tatranského charakteru. Kvůli povaze horniny je skála místy lámavá a křehká a proto se polovina cest leze jen v zimě. Větší část cest je odjištěná borky, ale čoky a skoby určitě s sebou. Na nástupech jsou označené názvy některých cest. Vrchol skýtá kruhové výhledy do šírého slovenského kraje, třeba na Velký Kriváň nebo nízkotatranskú Velkú Chochúľu.
Při první zkušební návštěvě jsme chvilku hledali příjezd, na začátku Nové Lehoty za Handlovou doprava mezi domky. Místní poradí, dá se kousek autem, pak asi půl hodiny po lukách pod skálu, nejde zabloudit.
Na rozlez jsme s Robertem lezli Kolový žlab za IV+, pěkný mix na 3 délky a Jara s Gejzou dali hned vlevo Široký žlab také za IV+, po sestupu žlabem Šúchala jsme nalezli do A je to… za V, výživný tatranský mix na 3,5 délky, kolmé trávy, skála. Z druhé délky jsme slanili při čelovkách.
Protože nám selhala fotografická technika, nechali jsme pytel a ještě smyčku v nýtu, za pár týdnů jsme se vrátili a já s Robertem jsme se znovu pustili do A je to…, v pohodě dolezli na vršek, udělali vrcholové foto do rodinného alba a po sestupu jsme ještě vlezli do Barakudy za V, víc skalního drajtůlu než drnů, ale taky parádní zimní lezenice. Jara s Gejzou naběhli do Mraziaku za VI, v poslední délce vytvořili hodnotnou variantu cesty kolmou zaledněnou spárou, ověřili si, že frendy v ledu nedrží a zatloukli pár skob pro povzbuzení morálu.
Velký Gric tedy není jen
náhražka za Tatry pro nedostatek
času a slunečního svitu, ale plnotučné exponované
lezení se vším všudy a určitě se stane naším oblíbeným letoviskem pro
zimní radovánky, vyzkoušíme
také letní tření.
Petr W. Mlýnek