PERU

PERU

Nazdar přátelé,

sice skoro s měsíčním zpožděním, ale posílám zprávičku o naší cestě do Jižní Ameriky.

Koukám, že Amerika se letos stala v oddíle docela oblíbeným cílem. Snad se časem taky nějakého povídání a obrázků z Aljašky dočkáme.

My (Laďa Těthal a Jirka Klapal) jsme si vybrali Peru. Původně se mělo jednat o volné pokračovaní první cesty, kterou sem v roce 2001 podnikl právě Laďa společně s Jirkou Čepilem. Jenže člověk míní a …. jak už to bývá, ledacos bylo nakonec jinak.

Do Peru jsme odletěli předposlední květnový víkend s cílem pokusit se podívat na vrcholky tří andských kopců v jižním Peru a severní Bolívii. První z nich byla sopka El Misti, hora dokonalých tvarů, obtížná spíš díky velkému převýšení (3 500 metrů), nadmořské výšce a naprosté absenci vody (v jakémkoliv skupenství) než kvůli technickým komplikacím. Výstup měl být (a nebyl) kvalitní aklimatizací a taky obrázkem naší fyzické připravenosti na zamýšlené šestitisícovky. Bohužel zdravotní komplikace, které se během něj vyskytly, nejenže nedovolily společné dosažení vrcholu, ale hlavně nás přinutily kompletně přehodnotit plány na celý další pobyt. Laďa musel výstup ukončit zhruba 300 výškových metrů pod vrcholem pro naprosto kritické zatížení svého, předčasem operovaného, srdce. Tím si na druhou stranu ušetřil bivak, který jsem já při zpáteční cestě z vrcholu, bez jakéhokoliv vybavení strávil ve výšce cca 5 200 metrů. Kvalitní zážitek, ale jednou snad stačilo.

Vzhledem na zdravotní obtíže a naprostou absenci jakékoliv formy záchrany v horách jak v peru tak Bolívii jsme se rozhodli změnit původně hlavně horolezecký program na turisticko poznávací. Jak Peru, tak Chile a Bolívie nabízejí takovou spoustu zajímavých míst, která se vyplatí navštívit, že by nám to zabralo mnohonásobně více času, než necelých 6 týdnů, které jsme díky letenkám měli k dispozici. Ampato, 6288 metrů vysoký vyhaslý vulkán, posvátná hora Inků, stejně jako Illimani, 6 460 metrů vysoká dominanta hlavního města Bolivie jsme si s lítostí prohlédli jen zespodu.

Celkem jsme po třech zemích Latinské Ameriky najezdili hodně přes 4 000 kilometrů. Bylo nám dopřáno stanout u pramene Amazonky, největší řeky na Zemi jakož i pobřeží Pacifiku, pozorovat kondory v jednom z nejhlubších kaňonů světa či nechat se pohltit naprostou anarchií La Pazu i celé Bolivie. Navštívili jsme nejposvátnější místa Inků i tajemné obrazce v Nazce. A hlavně jsme poznali řadu zajímavých lidí a přivezli si spoustu krásných zážitků.

Pro mě osobně proto cesta určitě nebyla zklamáním, byť jsme byli nuceni upustit od původních záměrů. Byla naopak naprosto neopakovatelnou zkušeností a inspirací. Jirka

1 2 3 4 5