Italy – Sperlonga 

prolog 

Pokud jste se prokousali složitostmi článku až sem, je Vám jasné, že to zas taková zábava nebude. Nicméně pro otrlé jedince, trpíce sklony k sebepoškozování jsem nucen popisovati tento lezecký  počin až do hořkého konce, a to do dne návratu Naší sportovně laděné alpinistické buňky zpět do hořké reality bývalého východního bloku... 

Po probdělé noci, jednoho vlahého rána rozhoduje se, že kroky naše vrávoravé spočinouti chtějí na březích slunné Itálie. Konkrétně v malebné vesničce jménem Sperlonga, kde dávají Svišťové dobrou noc a která leží přibližně 100 km od Říma. 

Pro většinu vše započalo šestnáctým dnem únorového měsíce, kdy byl naplánován odjezd železným ořem z Hodonínského nádraží v dopoledních hodinách. ( Pro zdravé jádro, však o den dříve, kterak rozhodli se konzumovati mok lahodný Švihákův, leč hořce zaplakali při balení batožin v ranních hodinách,  o tom však tento příběh není ). Sešlo se tedy všech šest lezců a dvě lezby, po různých úskalích cestovatelských na bratislavské hlavné stanici. Nálada panovala velmi uvolněná až veselá. Pár vyprošťováků zachránilo část výpravy, která se bedlivě připravovala již den dopředu.  Odletové přípravy byly v plném proudu a vše probíhalo hladce. Až na stísněné pocity dvou členů posádky, kteří byli naprosto přesvědčeni, že co nemá peří, prostě létat nemůže. Leč opak se stal pravdou a po asi dvou hodinovém letu hladce přistáváme na letišti v Římě.                                        Letenky díky Waškovi ''kaprovi'' Petrovi 7a Mlýnkovi byly za velmi příznivou cenu. Kvality tohoto jedince však ještě nejsou u konce. Do předem dohodnuté půjčovny samochodů nás převáží mikrobus, kde si pronajímáme lukrativní, plně funkční přibližovadla. Toto si dovolím zdůraznit. Pokud se s půjčovnou nedohodnete přes internet dopředu může se cena až trojnásobně navýšit!!! Nicméně nás již výše zmíněné samochody bezpečně dopravují do malebné Sperlongy bez sebemenších obtíží a ocitáme se u ( na následujících deset dní ) naší, až nechutně luxusní noclehárny, která skýtá mnoho prostoru pro výtržnosti všeho druhu, včetně skupinového sexu, na který z nepochopitelných důvodů nedošlo. Halt doporučuji se v tomto směru u dámského osazenstva informovat předem.                                                                                                                       Tento hektický den završíme večerní siestou a seznamováním se s místními zvyklostmi        a praktikami uplatněnými při výrobě zdejšího piva... 

Kapitola první : 

Lezem se železem 

Nedělní dopoledne jest důkazem, že naše volba byla správná. Počasí je dokonalé. Teplota ideální pro účely naší výpravy. Já a Janko, natěšeni na výkony své, vstáváme již v sedmou hodinu ranní  a oddáváme se snídani a strečinku, což se postupem času ukazuje jako neuvážený čin, jelikož zbytek lezců se potřebovalo déle aklimatizovat. S typicky jižanským stylem se tedy dostáváme k přesunu až kolem desáté hodiny.

První sektor, jenž navštívíme je oblast nad tunelem, Parete del Chiromante. Pro účely sportovně lezecké je to ráj na zemi. Kompaktní vápno táhnoucí se až do nebe je rozděleno do několika sektorů. Cesty jsou luxusně zajištěny. Nádherné, kolmé i mírně převislé lezení od 5c do 7a+  uchvátí každého jedince už pod nástupem. V tento den jsou zapsány i hodnotné přelezy OS napříč naším spektrem 6a, 6a+,6b, 7a, 7a+. Nasyceni a uspokojeni vracíme se k ubikaci plní dojmů. Stále se nám nedaří zjistit, který italský sládek odvádí svou práci nejprecizněji a jsme tedy nuceni v této úmorné aktivitě pokračovat... 

Kapitola druhá:

Pažoutův ráj 

Pondělní ráno se nikterak neliší od předchozího dne, coby do výkonnosti při aklimatizaci. Což pochopitelně dodává celé výpravě příjemný spád. Dnešní den jest zasvěcen silově náročné, však dechberoucí oblasti Grotta del Aeronauta. Jeskyně, familiérně přejmenovaná členy expedice na ''ďůru'', skýtá naprosto kolosální lezení linek zařezaných snad až do vesmíru od obtížnosti 5c do 9a. I zde v této náročné oblasti si po první řetěz zaleze středně zkušený lezec do roztrhání těla v rozsahu 5c až 7a/a+. V případě přeplnění těchto schůdnějších cest lze zajít o pár metrů dál podél pláže do Approdo dei Proci, kde se nachází lezení spíše kolmého charakteru s větší možností seberealizace, což taky část zúčastněných provedla. Bylo velmi naplňující sledovat Janka, jak pobíhá od cesty  k cestě  jako pes, kterému hodíte třicet míčků a on neví se kterým si bude hrát první, ale je očividné, že nejlepší by bylo pochytat je všechny najednou. Nicméně notně nabuzen posílá 7a OS a já s přijímačem potravy dokořán konstatuji, že tento vlak už nikdo nezastaví, což nebyla tak úplně pravda. Svišť si lupe nehorázné prásky za 7c+. Wašek nádherné silové 6b PP, které Jitka skoro poslala na OS a já po dvoudenní tortuře umlátím 6c, Gabča 6b+ OS, 6c PP, 7a PP což je výkon jak sviňa. O zbytku bohužel nemám informace, případně rád doplním.
 
Kapitola třetí:

Výlet, kde hora měla výlev 

Nadešel kýžený restday, kdy pohmožděné údy žádají rekonvalescenci. Po dlouhosáhlých debatách se vydáváme všichni na asi dvouhodinovou štaci na Apeninský, činný stratovulkán Monte Vesuvio tyčící se 1279 metrů nad Neapolským zálivem. Slova klasikova, vidět Neapol a zemřít, bych si dovolil upravit na, zaplatit deset Euro, vidět Neapol a zemřít na choleru. Taky se může stát, že neopatrný jedinec zakalí přímo v Neapoli, jelikož zde na cestách vládne absolutní chaos. Z mého úhlu pohledu naprosto není o co stát. 

Druhý z odpočinkových dnů, trávíme odděleně. Část odjíždí prozkoumat krásy vesničky Itri a přístavu Gaeta, což dle fotodokumentace rozhodně stojí za to. S ostatními se vydáváme do obce Priverno  v provincii Latina, kde se nachází klášter Fossanova, jehož základy sahají až do let 529 n.l. Gabča studuje malby ( jakožto restaurátor tomu pravděpodobně i rozumí ) a my se oddáváme spekulacím jak zdolat burgundskou gotiku bez jištění. Konstatujeme, že tento čin by se nemusel slučovat se životem. Tři jedinci rozhazujíce rukama před vchodem do katedrály, a mluvíce cizí řečí vykouzlují dohlížejícímu carabinierovi úsměv na tváři. Kdyby tak věděl, že Jara našel ideální místo pro umístění skoby. 

Kapitola poslední 

Sečteno 

V následujících dnech se plně oddáváme lezení a příjemnému klimatu. Sektory i místa se různí a neustále je zde výzev na několik let dopředu. Jednoho vlahého rána, za švitoření ptactva, italský hřebec Gianluca Branco obhajuje svůj titul v muší váze a osazenstvo nabuzeno tímto výkonem ( Polák to nechtěl pustit ) se vydává do odlišných sektorů za svými výzvami. Bednárikova jednotka potkává na pláži ''kmeta'' Pavla, který v sedmdesáti letech zdatně prohýbal nejen svou o dvacet let mladší ženu, ale i La Sportivy. A za výkony své, by se nemusel stydět ani ve dvaceti. Chlapík plný elánu a příběhů, které psal sám život, nám dělal společnost více dní, za což bych mu rád poděkoval  i za ostatní. A pivo, které nám koupil určitě nebude zapomenuto.

Epilog

Pochopitelně nesměla chybět závěrečná fiesta vklíněná do samého nitra Sperlongy, kde nám místní majitel Pizzerie ochotně nechal připravit lahodné pokrmy za vcelku slušnou cenu, doplněné několika litry vína, jenž nám mírně komplikovala balení ( ani o tom ovšem tento příběh není ). Tudíž se plná sestava '' Jara, Zdenál, Wašek, Jitka, Svišť, Janko, Gabča a má maličkost '' může již se slzou v oku ohlédnout za tímto dokonalým počinem. Sperlonga tedy nabízí vše, co si můžete přát od boulderingu po vícedélkové lezení. Nezbývá než doporučit. 

Paťák