Hochswab
Dne 6.6. 2006 jsme v sestavě Jirka – záchranář, Jara – sklenář, Krejzy – bavič a já, řidič vyrazili na Hochswab. Jelikož jsme vyjeli pozdě (úmyslně) rozhodli jsem se první den věnovat lezení v Hölentallu.
Krejzy nás začal bavit hned na hranicích, když cpal policajtovi na hranicích jakýsi smotek podobný „toaletnímu papíru“ s fotkou. Ano, byla to občanka. Nicméně, orgán byl dobrého rozmaru , rakušáky jsme nezajímali , takže cesta k dobrodružství byla volná.
Za Vídní nám Krejzy oznámil, že nemá asi, a zřejmě, pohorky. Což se potvrdilo kontrolou věcí na oblíbeném parkovišti na 35 km.
V Hölentallu to nevadí, na Vordere Stadlwand není tak daleko. Krejzy je tvrďas a zvládne to i v sandálech.
Líní studovat průvodce lezeme stylem „ to je pěkný směr, hele ,tam je skoba“. Já s Jirkou lezeme nějakou V- .Cesta celkem jde, kdysi jsme ji již lezli. Jara s Krejzym jsou někde napravo od nás v nějaké pětce.
Po sestupu je dost dlouho čekáme, mají trochu zdržení. Krejzymu totiž v první délce vypadla ze zadní kapsy prkenice a museli slaňovat pro kreditky , aby je veverky nesežraly.
Nakonec jsme se setkali. Lezeme ještě cestu Sanduhrparadies za IV+. Krejzy s Jarou lezou nějakou o stupeň těžší variantu. Ta IV+ se mě zdá těžší než předchozí V-. Jura to lezl na prvním v pohorách, že ho v lezečkách bolí noha. Po krátké procházce po dolině, odjíždíme pod Hochswab, kde v pohodě spíme na parkovišti.
Vstáváme za úsvitu a Krejzy si půjčuje od Jirky tenisky. V 9.00 jsme u Voisthalerhutte. Naším cílem je pěkný komín v sev. stěně Karlmaueru( 1938 m.n.m.), o kterém si myslím, že je to Nordostkamin IV+. Prý je odjištěný a má téměř 300m
Vyhlídl jsem si ho již , průvodčíka nemaje, před čtrnácti dny. Tehdy jsme s Peťou Vaškem Mlýnkem a Jarou Bednaříkem vylezli v rámci horoškoly Domenicaweg.
Asi v 10.00 nastupujeme. Opovrhuji prvním nýtem a lezu vedlejším vhloubením. Je ideální pro výcvik morálu. Rozbité, jištění mizerné. Proč, jsem jen nešel po těch blbých nýtech?
S trochou obav délku dolézám.Opět se prokazuje, že chyt ze tří drnů udrží i 100kg brutto, Věřte , ale radši nezkoušejte.
Dále radši pokračuji směrem k nýtům, které vidíme nad sebou. Cesta vede komínem do kterého nalézáme zprava. Jištění řeší jeden frend a jedna místní skoba. Klasifikace IV+ se mě zdá poněkud podceněná , i když, Jura to leze opět v pohorách.. Jara s Krejzym jdou přímo po nýtech ,kterých je zde něúrekom( to znamená hodně). Dále pokračujeme vesele komínem. Občas je to vlhčí, občas je tu nějaký volný kámen. Trochu nás zaráží vrcholová knížka v cestě Z ní vyplývá , že cestu již rok nikdo nelezl. Trochu to nahlodává mou jistotu, že lezeme oblíbený a často lezený N.O.kamin. Asi ve 12.20 jsme nahoře. Při sestupu zavrhujeme původní plán vystoupat ještě na Edelspitze. Jsme s předchozích akcí jako invalidi. Jara pajdá na levou nohu, Jirka na pravou, já na obě , o Krejzym ani nemluvě.
Na chatě si dáváme něco k pití, a navzájem se ujišťujeme, že jsme lezli to co jsme si mysleli.
Chatař nás ovšem uvádí na pravou míru, s tím , že jsme lezli něco úplně,ale úplně, jiného. Lezli jsme totiž Schreinerweg kl. V-(varianty V+) Ale jak se říká, hlavně ,že se nám to líbilo. Podle chataře je to prý málo odjištěné, dle mě přejištěné.
Po odpočinku pajdáme dolů k autu. Asi půl hodiny před autem Krejzy prohlašuje , že ty půjčené tenisky již Jirkovi vrátí. Vzápětí vykřikuje“ Sakra kravinec…“ Souvislost je doufám jasná.
Pro znalce příjezdových cest. Opět jsme zvolili pro cestu zpět variantu přes Mariazell. Asi podle šablony,- rohodujeme se rychle , odpovědně , ale blbě. Ale jinak spokojenost.
Jo, a Krejzy ty tenisky Jurovi umyl.
Foto :
Domenicaweg o 14 dnů dříve Jara na Edelspitze
Edelspitze a Karlmauer II Jirka ve stěně
Edelspitze a Karlmauer jištění je dobré
Karlmauer, Schreinerweg je komín ve spádnici vrcholu
Krejzy dolézá na vrcholovou pastvinu Na vrcholové pastvině
Stadelwandplatte II Stadelwandplatte, tatranci lozí v pohokách.
Výlez z Domenicaweg, dole Voisthalerhütte