Jako obyčejně jsme plánovali Tatry. Ale některým bylo málo jet na dva dni, jiní zase považují noční vlak za pohodlnější a levnější. Předpověď nic moc. Takže z toho sešlo.

Nakonec jsme e dohodli s Koldou a Jarou , že pojedeme aspoň na M.F. na Stoh. Na neděli SHMU sliboval pěkné počasí,dokonce chvilku bezvětří.

V neděli po deváté jsme byli ve Štefanové a o půl desáté vyráželi na Stoh. Dole bylo tak patnáct, dvacet centimetrů sněhu, ale jet bych v tom nechtěl, byla na něm nepříjemná krusta.

Prašan začal až někde u Šlahorky. Z Medziholí byly podmínky na lyže již vynikající, tvrdo a na tom cca 10cm prašanu. Pod vrcholem Stohu to bývá vždycky vyfoukané na trávu a led a teď- sníh. Nahoře , jako obyčejně, dost fučelo. Ale místní hoši ze Zázrivé si tam převlíkali zpocené tríčka. Ale jinak proti zvyklostem,viditelnost celkem dobrá. Teda, bylo vidět na 50m což nám dovolilo najít levý hřeben od Ritně. Byli na něm ideální podmínky , dotvrda ufoukaný sníh, a navíc se kousek pod vrcholem viditelnost značně zlepšila. Dokonce přestalo na chvíli fučet. Vítr si vynahradil ovšem ve Stohovém sedle,které bylo vyfoukané do trávy a pěkně fučelo až na Poludňový grůň. Z něho jsme museli lyže cca 40m snést , tak to tam bylo vyfoukané. Pak už jen sjezd k chatě. Polívka nebyla ,prý měli dnes hosty. Po sjezdovce dole a potom příjemné překvapení – skibus do Štefanové zdarma. Kolda tomu nechtěl ani věřit . Ve Štefanové u Šrámků konečně ta polívka (vlastně cil dnešního dne), no a domů.